Hmota

Termínem hmota označujeme veškerou látku, z níž se skládájí věci kolem nás. Rozličujeme tři její skupenství: pevné, kapalné a plynné. V lidském těle jsou obsažena všechna skupenství; kosti jsou pevné, krev je kapalná a vzduch v plicích je plyn.

Pevná tělesa (např. cihla nebo sklenice) zaujímají stálý tvar, který si zachovávají i za pohybu. Při nárazu se však mohou rozbít. Kapalina stálý tvar nemáa zaujme tvar nádoby, do níž ji nalijeme. Není-li kapalina omezena stěnami nádoby, rozlije se. Plyny se šíří ještě snadněji; nevypneme-li důkladně sporák a plyn uniká, je jeho zápach brzy cítit po celém bytě. Plyny lze stlačit do malého objemu, např. hustíme-li pneumatiku.

Změna skupenství

Většina látek, které nás obklopují, se vyskytují pouze v jednom skupenství: dřevo je pevné, ocet je kapalný a bzduch je plyn. Pouze voda se běžně vyskytuje ve všech třech skupenstvích: pevná - led; kapalná - z vodovodu; plynný - pára unikající z hrnce. Taje-li pevná látka, přechází v kapalinu. Vypařováním se kapalina mění v plyn- Při poklesu teploty plyn kondenzuje (sráží se) v kapalin, která při dalším ochlazování zmrzne a stane se pevnou látkou.

Jako většina látek se i voda skládá z malých částeček, zvaných molekuly. Každá molekula je shlukem atomů. Molekuly pevné látky jsou blízko u sebe a pohybují se jen obtížně. Zahříváním dodáme molekulám energii, a tím urychlíme jejich kmitavý pohyb. Molekuly do sebe narážejí a začínají se odpuzovat. Proto se většina pevných látek při zahřívání rozpíná.

Dalším ohřevem roztaje pevná látka v kapalinu. Vzdálenosti mezi molekulami jsou stále malé, avšak molekuly se již mohou pohbovat a měnit místo. Proto zaujme kapalina tvar nádoby, v níž se nachází.

Zahříváme-li kapalinu dále, molekuly se navzájem oddělí, uniknou ve formě plynu a bez omezení se šíří velným prostorem.