Barvy

Žijeme ve světě pném barev. Snad nejkrásnější pohled je na duhu, klenoucí se na obloze. Jak ale všechny tyto barvy vidíme?

Světlo se šíří jako vlny na zčeřeném rybníce. Vzdálenost mezi nimi se nazývá vlnová délka. Světla různých barev mají odlišnou vlnovou délku. Červené světlo má největší a fialové světlo nejmenší vlnovou délku. Různé vlnové délky vyvolávají v oku různé vjemy. Ve skutečnosti je to však složitější. V třídění obrazových informací hraje důležitou roli mozek. Není přesně známo, jak pracuje vnímání všech odstínů různých barev.

Bílé světlo

Sluneční nebo elektrické světlo se jeví bezbarvé. Ve skutečnosti jsou v něm obsaženy všechny barvy duhy. Směs těchto barev vidíme jako bílé světlo.

Barevné světlo

Chceme-li získat jiné světlo než bílé, stačí dát před svítilnu svítící bílým světlem průsvitnou barevnou fólii (filtr). Červený filtr zbarví světlo do červena, zelený filtr do zelena. Posvítíme-li na bílý list papíru zeleným a červeným světlem, uvidíme v místě, kde se červená a zelená barva prolínají, žlutou barvu! K takovémuto skládání barev potřebujeme pouze tři barvy: červenou, zelenou a modrou. Jejich skládání v různých poměrech vytvoříme libovolnou barvu. Tyto tři barvy se nazývají základná (primární) barvy. Televizní vysílání používá pouze tyto tři barvy a ostatní barvy vznikají teprve jejich mísením.

Barviva

Řekněme, že jistá místnost je modře vymalovaná a je v ní červený koberec. Tyto barvy pocházejí v barviv. Mísením barviv dosáhneme jiných výsledků ne mísením barevných světel. Při mísení světla se barvy sčítají, zatímco mísením barviv se barvy odečítají. Na modrou zeď dopadá bílé světlo, ale nátěr téměř všechny barvy pohltí. Vydíme jen to, co zbylo: v tomto případě je to modrá část barevného spektra. Právě tak se koberec jeví červený, neboť z opadajícího světla pohltí červené barvivo téměř všechny barvy kromě červené. Kdybychom smíchali červené a modré barvivo, výsledná barva by byla velmi tmavá, protože červené a modré barvivo by pohltilo téměř všechno světlo.

Malíři a tiskaři dokáží namíchat většinu barev pomocí žluté, světle modré a purpurové barvy (někdy ja také nazývají primární žluť, primární modř a primární červeň).

Rozpoznání barev

Některým lidem činí rozpoznávání barev potíže. Někteří nerozeznávají barvy vůbec - jsou barvoslepí. Jiní mají porušený barvocit a těžko rozeznají červenou barvu od zelené. S touto vadou se rodí téměř každý desátý chlapec. Dívky jsou postiženy výjimečně. Barvoslepost je dědičná. V šeru je rozlišování barev těžké pro každého, protože oční orgány, které vnímají barvy (tzv. čípky), pracují spolehlivě jen při dostatečném osvětlení.

V běžném životě se často užívá barev pro výstrahu nebo jiná sdělení. Červená obvykle znamená "Stůj" nebo "Nebezpečí", zatímco zelená mívá význam "Jdi" nebo "V pořádku". Barvoslepí lidé mají s takovými dignály problémy. Musí se dívat, svítí-li na semaforu horní, nebo dolní světlo, a podle polohy usoudit na jeho význam. Barvoslepí lidé také těžko zvládají práci s elektrickými kabely. Vodiče v kabelu totiž bývají označovány různobarevnou izolaví, aby bylo možné se v nich orientovat.