Čas

Čas odměřujeme hodinami. Mechanické hodiny s minutovou a hodinovou ručičkou byly vynalezeny v 17. století. Lidé však po dlouhá tisíciletí používali nejrůznější zařízení pro měření času.

První hodiny

Sluneční hodiny se používaly zhruba od roku 3500 př. n. l. Čas se určoval podle směru a délky stínu vrženého sloupem. Ještě dnes můžeme občas vidět domovní sluneční hodiny. Jejich tyčka vrhí stín na ciferník.

Vodní hodiny pocházejí z Egypta přibližně z roku 1400 př. n. l. Byla to nádoba s otvory, kterými vytékala voda. Čas se určoval podle doby, ze kterou všechna voda vytekla. Řekové a Římené vyráběli složitější vodní hodiny. Skládaly se ze zásobníku vody a válce, do něhož kapala voda ze zásobníku. Čas se odečítal podle polohy plováku umístěného ve válci.

Po staletí se používaly k měření času lampy, v nichž hořením rovnoměrně ubýval olej. Za časů krále Alfréda Velikého v 9. století se používalo svíček, které poustupně uhořívaly.

Přesýpací hodiny se používaly hlavně ve středověku. Ještě dnes se s nimi občas setkáme - lze jimi odměřit dobu potřebnou k uvaření vajec, většinou však slouží jako dekorace. Přesypání velkých hodin trvalo půl hodiny i déle.

Mechanické hodiny

První mechanické hodiny pocházejí ze 14. století. Neměly ručičky ani ciferník a čas oznamovaly každou hodinu úderem zvonu. Rozšířily se do větších evropských měst, kde byly umisťovány na veřejná prostranství. Brzy nato se dostaly hodiny do domácností. Čas odměřovalo těžké vahadlo, uprostřed zavěšené, které se houpalo sem a tam. Kyvadlové hodiny byly vynalezeny v 17. století. Byly poměrně přesné, neboť pohyby kyvadla jsou pracidelné. Zpočátku byla kyvadla krátká. První "děděčkovské pendlovky" byly zhotoveny roku 1670.

Hodinky

Výrobu kapesních hodinek umožnil okolo roku 1500 vynález hodinového pera, což je pevně stočený kovový pásek, který hodinky pohání. Náramkové hodinky, vyráběné hlavně ve Francii a Švýcarsku, se rozšířily okolo roku 1900.

Moderní hodiny a hodinky

Mechanické hodiny jsou poháněny klesajícím závažím nebo pružinou, kterou je třeba občas natáhnout. V 19. století byly sestrojeny hodiny napájené elektrickým proudem a od roku 1918 využívají hodiny k odměřování času kmitočet elektrické sítě.

Dnešním hodinovým strojkům udávají tempo přirozené kmity křemenného krystalu. Frekvence krystalu bývá statisíce dmitů za vteřinu. Hodinky jsou napájeny miniaturními elektrickými články. I malé hodinky mohou být jednoduchým počítačem. Fungují i jako budík a stopky a čas ukazují digitálně (čislicově) na displeji.

Atomové vodíkové kvantové zesilovače jsou ze všech hodin nejpřesnější. Za 1 700 000 let chodu činí jejich odchylka jednu vteřinu.

Časové údaje

Hodinky, které mají ručičky a ciferník, se nazývají analogové. 

Hodinky, které ukazují čas číslicemi, se nazývají digitální. Jsou velice přesné.